Vyjádření Táni Fischerové k hlasování o vyslání vojsk do Afghánistánu a Iráku

Opakovaně se setkáváme s tím, že je Táni Fischerové předhazováno její hlasování v Parlamentu ČR, týkající se nasazení českých jednotek v Iráku. Jedná se však o pomluvu. Zde uvádíme vyjádření Táni Fischerové: 

V posledních dnech bývám dotazována (případně rovnou napadána) na svoje hlasování v poslanecké sněmovně ohledně kladného stanoviska sněmovny (s výjimkou komunistické strany) k misím v Iráku a Afghánistánu.

Sněmovna v roce 2003 vydala svůj souhlas jenom pod podmínkou, že tato operace bude schválena OSN; tento souhlas, pokud si vzpomínám, vydán nebyl. Pokud jde o toto hlasování, rozhodla jsem se v něm nehlasovat s tím, že i kdyby OSN souhlas dala, zbavila bych se vlastní odpovědnosti za smrt civilistů. Proto jsem nehlasovala vůbec, což se rovná opuštění
sálu. Ani to nebylo snadné, protože s členstvím v NATO jsme přijali i odpovědnost a většina poslanecké sněmovny ji interpretovala jako nutnost automatického vyslání naší vojenské mise. Dále se v tomto hlasování jednalo o účasti našeho praporu protichemické ochrany, která by nevstoupila do Iráku a přišla by pomáhat až v případě použití zbraní hromadného ničení proti civilnímu obyvatelstvu (viz níže).

V hlasování o Afghánistánu šlo o pouhou výměnu jednotek. Pokud vím, naše jednotky také pomáhaly budovat infrastrukturu v Logaru.

Z dnešního pohledu, kdy se státy snaží stahovat svoje vojáky z těchto misí, je vidět, že válečné mise nemají význam. Po odstranění diktátorských režimů nenásleduje obnova země a občanské společnosti, ale prosazování vlastních ekonomických zájmů. Občané těchto zemí, kteří zpočátku osvobození vítají, pak postupně mění názor, protože jejich ekonomická situace není lepší, ale často ještě horší a navíc většinou propukají sektářské konflikty, které způsobují
obrovské ztráty na životech. Proto je třeba hledat jiná řešení než vojenská. 

Mé hlasovaní k vládnímu návrhu opatření souvisejících se situací týkající se Irácké republiky,
sněmovní tisk 173. na 9. schůzi PSP z 16. a 17. 1. 2003:

Jak je vidět, hlasovala jsem ANO v hlasováních č. 1, 12, 13 a 28 v ostatních hlasováních jsem
nehlasovala vůbec.

Hlasování 1: procedurální hlasování, souhlas s ověřovateli schůze.
Hlasování 12: schválení procedury hlasování o návrhu, aby podkladem pozměňovacích návrhů se stalo usnesení zahraničního výboru.
Hlasování 13: hlasování o souhlasu s návrhem procedury, jak zazněla od poslance pana Vidíma.
Hlasováni 28: týkalo se pozměňovacího návrhu Zahraničního výboru pod odst. e), který zněl: „zapojením praporu do záchranných a humanitárních prací v případě použití zbraní hromadného ničení proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám, nebo k likvidaci následků katastrof v oblasti působení praporu.“

Ve všech ostatních hlasováních k danému tisku jsem hlasovala buď NE, Zdržela se, nebo Nepřítomná; pro vyslání vojsk jsem tedy nehlasovala.

Táňa Fischerová