Politický program

Politický program Táni Fischerové je totožný s programem Klíčového hnutí, jehož je zakladatelkou a členkou. Na stránkách tohoto politického hnutí můžete najít některé další podrobnosti a doporučenou literaturu.

Nový program pojmenovává základní principy, na kterých chce stavět v dlouhodobém horizontu. Program je idealistický, protože usiluje o návrat ideálů do politického i reálného života. Vychází z teoretických prací některých významných ekonomů, sociologů a dalších vědců. Jeho jednotlivé části bude možné realizovat teprve postupně, ale s prvními kroky je možné a nutné začít hned. Postupně budou dopracovávány dílčí realizační programy pro jednotlivé oblasti. Program nenabízí pohodlí, ale podmínky pro činnost, která má smysl, prostor pro ty, kteří chtějí být aktivní. Tato verze textu není konečná. Každý, komu bude blízká určitá oblast, může přinášet další nápady k její realizaci. Program zahajuje nový proces. Nejen u nás, ale všude v demokratických zemích se zvětšuje prostor mezi politiky a občany, vzrůstá frustrace ze ztráty možnosti reálně ovlivňovat život ve svém okolí i ve své zemi. Program na tento stav reaguje a nabízí postupné kroky k proměně.

Ve všech oblastech našeho života je možné, aby nabídka společnosti pro uplatnění jednotlivce směřovala k jeho rozvoji. Formy vzdělávání, kultury a pracovních nabídek by měly poskytovat prostor pro kreativitu, osobní rozvoj, smysl, radost, svobodu, nezávislost a vědomí duchovního rozměru lidské existence.

Klíčovými pojmy jsou tvořivost, společenství, odpovědnost, dobrovolnost, svoboda, rovnost, bratrství (spolupráce), samospráva a sítě.

Tvořivost

Každému člověku je vlastní tvořivost. Pro její rozvoj a uplatnění je třeba vytvořit prostor a podmínky ve všech oblastech života. Vklad tvořivosti do každé činnosti a zaměstnání přináší pocit životního smyslu a pomáhá vytvářet společenství.

Společenství

Společný zájem, sdílený smysl a práce ve prospěch druhých vytvářejí kvalitní místo pro život ve společenství odpovědných lidí.

Odpovědnost

Přijetí odpovědnosti za sebe, za místo, ve kterém žijeme a za důsledky vlastního jednání, je nezbytné, a teprve to vytváří základní předpoklady pro život ve společenství a jeho správu.

Dobrovolnost

Možnost samostatně utvářet okolnosti vlastních životů a kvalita veřejného prostoru jsou podmíněny také dobrovolně odevzdanou prací a časem věnovaným ve prospěch společenství.

Svoboda, rovnost, bratrství

Svoboda, rovnost a bratrství jsou pojmy dávno užívané, avšak často směšované a používané v oblastech, do kterých nepatří. Proto je třeba zpřesnit jejich užití v jednotlivých oblastech lidských činností. Svoboda je nezbytná ve všech oblastech kulturně-duchovního života (věda, vzdělávání, zdravotnictví, náboženství, umění). V oblasti hospodářské by se však měl uplatňovat ideál bratrství – spolupráce (výrobců, spotřebitelů, zaměstnavatelů i zaměstnanců). Sladění zájmů a vzájemná spolupráce přinášejí výkon, uspokojení a osvobození od závislosti u všech zúčastněných subjektů. Dominance svobody v politicko-právním životě vede k dominanci moci, proto v této oblasti je nutné důsledně uplatňovat princip rovnosti.

Samospráva

Rozhodování o veřejném prostoru náleží lidem na nejnižší úrovni v uspořádání veřejné správy. Na vyšších úrovních by se mělo rozhodovat pouze o věcech, u kterých je to organizačně a ekonomicky opodstatněné. Základem je spolupráce a dialog občanů a jejich iniciativ i místních společenství s volenými zástupci.

Spolupráce

Princip volné soutěže ve všech oblastech života – ekonomické, kulturní i politické vede k rozpadu společnosti, k její atomizaci a zápasu jednoho proti druhému a neumožňuje realizovat veřejnou správu jako službu. Proto ve všech oblastech je třeba podporovat spolupráci na místo soutěže při současném zachování svobody výběru a volby.

Sítě

Sítě napříč nejrůznějšími oblastmi zájmů, obory i regiony jsou vazby a vztahy, které vznikají mezi jednotlivci i organizacemi z jejich vlastní iniciativy a svobodné vůle, jsou neseny vzájemností a stojí na rovném partnerství a horizontálních vazbách.

Hnutí usiluje o podíl na správě veřejného prostoru, o podíl na výkonné a zákonodárné moci, aby ji mohlo postoupit, aby časem snížilo moc státu a politické reprezentace nad životy a svobodným rozhodováním občanů. Buduje strukturu zastoupení pouze v té nejnutnější míře, která umožní v současném systému takový záměr uskutečnit. Jeho záměrem je vytvoření sítě svobodných, samosprávných a odpovědných, na mocenské správě v co největší míře nezávislých, obcí (společenství). Usiluje o stav, ve kterém moc bude svobodně postupována ke správě těch společných záležitostí, kde je to rozumné a hospodárné. Politický program směřuje k tomu, aby jeho reprezentace ve veřejné správě vytvářela podmínky pro možnost realizace nových forem.

Program staví na přesvědčení, že jsou lidé, kteří chtějí tvořit ve všech oblastech života a kteří chtějí převzít odpovědnost za sebe i za druhé a vychází z etických základů.

Požadavky na zástupce a členy hnutí

Etika a mravnost jsou základním předpokladem u každého, kdo se bude ucházet o funkci ve veřejné správě. Politické hnutí, které vznikne k realizaci tohoto politického programu, bude členství a kandidaturu na společenské funkce stavět především na tomto základě. Cílem je soustředit osobnosti, které budou pracovat ve prospěch věcí veřejných a budou mít jasnou a průhlednou minulost. Hnutí nebude přikrývat prohřešky svých zástupců a členů, ale jeho stanovy a vnitřní řád budou nastaveny tak, že takového člověka zbaví jeho podílu na řízení ve veřejné správě.

Celostní přístupy

Změny se týkají prakticky všech oblastí, program přináší nové definice mnoha pojmů.

Obnova venkova

Nové programy státní podpory (např. etické zápůjční fondy) pro tvorbu pracovních míst (zemědělství, řemesla a obnovitelné zdroje) budou vycházet z místních podmínek. Drobní dodavatelé a výrobci tak nebudou vystaveni nespravedlivému tlaku a konkurenci globálních firem, protože budou vytvářet a podporovat i místní odbyt. Na mezinárodní úrovni zejména v Evropské unii se budeme zasazovat za narovnání vztahů, podporu místních lokálních ekonomik také ve třetím světě a rovný přístup na trh pro ty, kdo nedeformují ceny rabováním životního prostředí a neužívají otrocké práce druhých. Tím odpadne vynucené cestování za prací, protože programy nebudou vystavěny na principu mobility pracovní síly. Práce musí přicházet do míst, kde žijí lidé. Rozšířením této praxe odpadnou zbytečné transporty zboží, protože základ produkce bude v místě. Teprve po dohodě se bude přepravovat pouze to, co se v místě vyrobit nemůže nebo místní speciality, které oživí trhy jiných. Lidé žijící na venkově budou svou aktivitou vytvářet podmínky pro svůj život a rozvoj. Programy nebudou nabízet snadné zisky, ale smysluplnou práci a svobodné rozhodování o sobě samých.

Bratrství – spolupráce v hospodářském životě

Práce

Mzda by neměla být cenou práce, ale právem na oprávněný podíl z výtěžku společně vytvořeného a prodaného zboží či výkonu. Tento přístup nemá žádný přímý ekonomický dopad, ale mění vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (dodavateli a odběrateli). Zaměstnanec není závislý vykonavatel činností, ale stává se partnerem. Je podporován v rozvoji svého talentu a není pouhou zástupnou figurkou. Tento způsob může vést k rozvoji kvalitních lidských vztahů, kdy se práce propojuje s osobním rozvojem.

V rámci nového systému se stanou informace o finančních tocích, ziscích podniků a společností i odměnách zaměstnancům otevřené. Obchodní tajemství pozbude smyslu.

Vlastnictví půdy a nemovitostí

Vlastnictví půdy a nemovitostí by mělo být definováno jako společností udělené právo užitku, které je spojeno s dobrovolně přijatým závazkem řádné péče a přiměřeného užívání. Smyslem není vlastnit pro osobní zisk, ale pro možnost tvorby a obecný užitek. Přiměřený zisk je samozřejmostí, což platí obecně pro každý zmíněný obor.

Bydlení

V této oblasti platí zásadní princip, že vlastnictví je spojeno s odpovědností a současně, že bydlení není zboží, ale domov. Sociální vazby, které v místě bydliště vznikají, jsou cenným sociálním kapitálem, který v konečném důsledku šetří prostředky veřejných rozpočtů. Cena za bydlení musí přitom vycházet z reprodukčních cen a nikoliv spekulativních. Nájemní byty pro všechny sociální vrstvy by měly být obecně dostupné. Majitel domu realizuje svoje schopnosti starat se o svěřený majetek, přispívá ke kráse místa jako společně sdíleného prostoru a obci přispívá tím, že dobře spravuje bytový fond. Pokud nutné investice přesahují možnosti současného majitele starat se kvalitně o svěřený majetek, měla by obec nebo stát jeho péči podpořit vhodnými nástroji (např. odpuštěním daně, zkrácením odpisů, cílenou finanční podporou).

Daně

Daňový systém by měl umožnit přechod na nový způsob veřejné správy. V něm by měl být podporován rozvoj venkova a všech forem místního podnikání, ať už daňovou politikou nebo přímými dotacemi pro rozvoj komunitního života, života spolků, sdružení, atd., umožnit a podporovat vznik veřejně prospěšných fondů pro uspokojování místních i celostátních potřeb (kulturních, vzdělávacích, ekologických atd.), které budou tvořeny přímými podíly na ziscích podniků i podnikatelů a dary jednotlivců, postavené na společností obecně sdíleném principu dobrovolnosti. Daňové progrese zůstane zachována při nižším zdanění práce a vyšším zdanění spotřeby (tzv. ekologická daňová reforma). Přímé daně budou postupně snižovány s tím, jak budou do cen produktů, energií, služeb a materiálů započítávány jejich skutečné náklady. Objem centrálně spravovaných daní se bude časem zmenšovat ve prospěch příspěvků do samosprávných fon­dů.

Fondy

Na všech úrovních by měly vznikat samosprávné fondy na podporu kultury, podnikání, občanských iniciativ, vzdělávání atd. naplňované ze zisku (části zisku) prosperujících podnikatelů, družstev i jednotlivců. Nebudou zřizovány státem, ale pro jejich existenci budou vytvořeny zákonné podmínky. Darovací kapitál vzniká etickým rozhodnutím, které následně může být státem zvýhodněno. Oprávněný zisk ve společnosti bude směrován převážně k jejímu rozvoji. Každý takový fond bude spravován lidmi váženými a osvědčenými, kteří budou otevřeně informovat o tocích peněz a o svých rozhodnutích.

Družstevnictví

Vychází důsledně z modelu samosprávy a rozvoje místní komunity, zisk je investován v její prospěch a na základě kolektivního rozhodování. Platí pro všechny oblasti, nejedná se pouze o zemědělství, také bydlení, vzdělávání, řemeslná výroba, peněžnictví… Oceňování majetku a práce nesmí být spekulativní, postavené na očekáváních, ale musí se odvíjet od reálné hodnoty.

Na státní úrovni vytvářet legislativní podmínky pro možnost vzniku komunit, protože stát nemůže z lidí snímat odpovědnost za jejich vlastní rozhodnutí a fungovat jako všeobecná „pojišťovna“. Tím lidem nutně bere podstatný díl svobody. Je třeba se vrátit k modelu malých finančních družstev, která vznikají na vzájemné znalosti a důvěře a osobním ručení za nové členy, a která případný zisk investují zpět do rozvoje komunity a jejích jednotlivých členů.

Družstva vznikají na spotřebitelském principu. Všichni něco potřebují a dělbou práce se rozdělí na skupiny, které spolupracují na smluvním základě. Strategie přežití zahrnuje: přímý prodej, dobrovolnickou práci, sdružování za účelem prodeje a propagace, podpora z prostředků získaných zdaněním „neekologických“ činností atd. Každé družstvo bude komunikovat s podobnými v okolí, společně budou vytvářet strategii pro kraj a zásobování přilehlých měst.

Průmysl

Je třeba podporovat střední a malé podniky, které přinášejí pracovní nabídku v místě a podporují místní aktivity. Rozvoj podniku přináší užitek i místu, kde existuje. Velké by mělo být jenom to, co malí nemohou obsáhnout a nemělo by být rozvíjeno na úkor malého, ale právě naopak. Důležitá je komunikace mezi jednotlivými podniky i spotřebiteli, aby bylo zřejmé, jaká množství vyrábět a co s přebytky, které by neměly přesahovat mez, kdy deformují ceny i nabídku.

Důchodové zabezpečení

Systém důchodového zabezpečení stojí na principu solidarity. Do systému přispívá každý, kdo má z čeho, více přispívá ten, kdo má víc. Čerpání ze systému by nemělo být plošné, jeho smyslem je umožnit kvalitní život těm, kdo se o sebe nemohou ekonomicky postarat. Při určité stanovené míře jiného ekonomického zajištění by (i při splnění ostatních kritérií jako je věk, délka předchozí pracovní aktivity) ze systému nemělo být čerpáno. Otevřené zůstává, zda by toto rozhodování stálo čistě na osobní etice nebo vycházelo z ustanovení zákona. (Další principy důchodového zabezpečení, jako je navyšování při dobrovolném odkladu čerpání by mohly zůstat zachovány.)

Zdravotnictví

Důraz bude kladen na prevenci. Většina nemocí pochází ze stresu, strachu, psychického napětí, poškozeného prostředí a nekvalitních potravin. Pokud se lidé budou moci realizovat v místě, budou jíst kvalitní potraviny, budou rozvíjet své schopnosti a spolupracovat s druhými, odpadne mnoho stresu. Opět by měl platit princip rozvoje místních možností léčby. Bylo by dobré vrátit se k tradici rodinných lékařů, kteří znají rodinné anamnézy. Dávat přednost léčbě v domácím prostředí, rozvíjet prevenci a dostupnost informací. Přírodní léčba by se měla spolu s alternativní léčbou stát vedle alopatické medicíny. Měla by se budovat dostupná síť malých zdravotnických zařízení (soukromých i veřejnoprávních), která mohou zvládat většinu úkonů. Pacienti potřebují vidět své blízké a je-li nemocnice nedostupná, jejich psychika strádá. Důležitý je rozvoj hospiců, jak domácích, tak i zařízení pro více lidí. Kvalitní přístup k pacientům by měl být normou, protože jedině tak lze vracet zdraví fyzické i psychické. Důležité jsou informace o kvalitě lékařů i jednotlivých zařízení, aby si lidé služby mohli vybírat.

Vzdělání a školství

Je třeba podporovat všechny formy, které povedou žáky a studenty k rozvoji jejich všestranných schopností, dovedností a tvůrčího myšlení. Je zásadní vycházet z iniciativy zdola, žáků i rodičů. V celém školském systému budeme podporovat celostní školy, do kterých patří i rozšíření uměleckého vzdělávání a vnímání světa. V učňovském školství je třeba podporovat možnost výchovy učňů u malých živnostníků. Důležitá je možnost výběru z alternativ. Ve středním i vysokém školství není možné preferovat pouze obory, o které je momentálně zájem na trhu práce a vychovávat pouze úzce omezené specialisty. Pouze všestranně a mezioborově vzdělaná osobnost je schopna řešit problémy světa. Vzdělání není zboží, ale morální závazek lidské společnosti, a pouze tento přístup může umožnit zachování rozmanitosti vědění. Financování systému by mělo jít z více zdrojů. Nabízí se možnost úvahy, aby studenti například dostávali z veřejných zdrojů poukázky (dobropisy), ze kterých by si mohli financovat studia a zvyšovat svůj podíl na rozhodování, kam peníze umístí a u koho chtějí studovat.

Kultura

Dnešní trend, proměnit kulturu na zábavu je ničivý pro samotnou podstatu společnosti. Je třeba zásadně podporovat právě nekomerční umělecké počiny, umělecká díla, která aspirují na vyšší hodnoty i spontánní tvorbu. Všichni tvůrci musí mít možnost svobodné iniciativy. Na rozvoji uměleckého cítění celé populace stojí budoucnost naší společnosti. Bez rozvoje tohoto druhu tvořivosti a duchovnosti lidí není možné nalézt cestu ze současného stavu. Je třeba hledat nové modely financování kulturních aktivit, které osvobodí uměleckou tvořivost od současné závislosti na komerčním pojetí na straně jedné a na závislosti na politickém a mocenském vlivu při udělování podpory z centrálně spravovaných fondů na straně druhé. Cestou by mohlo být zakládání Spolků pro podporu uměleckého života, které by stály mimo politické rozhodování a byly složeny z místních zástupců různých druhů kultury. Budování a údržba infrastruktury (divadla, budovy, galerie) by měly být v odpovědnosti veřejné správy a na základě kulturní politiky státu. Kritériem by zde měla být dostupnost a zachování a podpora rozmanitosti. Financování z veřejných prostředků by mělo být odděleno od prostředků na vlastní uměleckou činnost. Umělecká zařízení by měla být osvobozena od daní. Daňovou politikou bude podporován vznik fondů na financování této oblasti.

Média

Vliv politických a ekonomických zájmů na média a jejich informační roli je škodlivý pro otevřenost, kultivovanost a informovanost společnosti. Bez nezávislého financování a na moci nezávislých médií veřejné služby nebude možné zachovat demokratický charakter společnosti. Je otázka pro společenskou diskusi, kdy a za jakých pravidel má být veřejný prostor svěřován k vytváření ekonomického zisku.

Krajina a životní prostředí

Program v otázkách ochrany životního prostředí vychází samozřejmě ze současných známých principů, do kterých navíc zahrnuje povědomí o svébytné hodnotě krajiny. Vedle ochrany jedinečných zdrojů, zachování rozmanitosti, úsporných technologií, omezování spotřeby atd. jsou stejně důležitými pojmy krása krajiny, právo na horizont, ochrana půdního fondu. Harmonický prostor přispívá k harmonické osobnosti a umocňuje její schopnosti.

Energetika

Hospodářský život je nutné postavit na rozvoji sluneční energetiky a všech jejích forem a decentralizaci energetických zdrojů. Hnutí bude podporovat výzkum a vývoj v tomto oboru.

Rozvoj občanské společnosti

Je zásadní podporovat vlastní iniciativu lidí vytvořením podmínek pro všechny formy občanských sdružení, spolků, nadací atd. Vedle těch, které kvalitněji a levněji než to činí stát uspokojují nejrůznější potřeby a poskytují služby je klíčové vytvořit co nejširší prostor pro aktivity vycházející z lidské vzájemnosti. Vzájemnost je jedním z důležitých způsobů péče a správy veřejného prostoru. Právě společnost, tvořená sítí dobrovolných aktivit se rozvíjí v duchu svobody a odpovědnosti pro celek. Neziskovost je zde tedy vnímána jako důležitý a užitečný ekonomický princip pro většinu nehospodářských činností.

Co chceme změnit v EU

Vedle věcí, které jsou funkční, chceme zejména začít ovlivňovat klima v Evropě tak, aby se některé zkušenosti, nabyté v našich zemích za desetiletí komunistické nadvlády, zúročily. Vidíme selhání EU i OSN např.v době konfliktu na Balkáně i nynější pokusy rezignovat na lidská práva ve jménu „svobodného trhu“. Není možné ve jménu svobodného trhu obchodovat s režimy, které porušují lidská práva, nejen pro samotnou nemravnost a farizejství takového počínání, ale také proto, že jde o likvidaci vlastní pracovní síly a vlastních trhů, protože deformace cen v těchto zemích stojí na stlačení mzdy na minimum a otrocké práci, práci vězňů i dětské práci a na ničení životního prostředí. Takovéto zboží ani z ekonomického hlediska nemůže být levné, protože vedle zániku pracovních míst v zemích EU, musí zboží překonat tisíce kilometrů. EU může být úspěšná tehdy, vyvine-li se ve svobodné společenství v duchu tohoto programu a zároveň pokud nerezignuje na rozvíjení duchovních a kulturních hodnot. Uspěje, nebude-li vstupovat do konkurence jiných mocenských bloků a ekonomických uskupení, ale naopak, přispěje-li k překonání těchto mocenských modelů.

Závěr

Fritjof Capra – Tkáň života

„Zatímco sociální darwinisté devatenáctého století viděli v přírodě pouze soutěž – „přírodu s krvavými zuby a drápy“, jak to formuluje básník Tennyson – začínáme nyní jako ústřední aspekt evoluce vidět neustálou spolupráci a vzájemnou závislost všech životních forem. Slovy Linn Margulisové a Sagana, „život neovládl planetu soubojem, ale vytvářením sítí“.“

Čuang-c´: „Cesta vzniká tím, že na ni vstoupí lidská noha.“

Jsme přesvědčeni, že v naší zemi žije množství lidí, kteří jsou k této cestě připraveni, jakkoli nereálně se mohou některé její části v současnosti jevit. Pro ně vzniká toto Klíčové hnutí.